|
|
Klíčové aspekty kvality života dospělých lidí s mentálním postižením v ústavech sociální péče
Miler, Jiří ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Stejskal, Bohumil (oponent) ; Šiška, Jan (oponent)
Mým cílem v disertační práci je přinést nové vědecké poznatky, které přímo nebo nepřímo souvisejí s otázkou kvality života dospělých lidí s mentálním postižením v ústavech sociální péče. Při naplňování tohoto cíle vycházím ze shrnutí a zkoumání vývoje dosavadních vědeckých poznatků v oblasti ústavní péče o lidi s mentálním postižením, především v souvislostech s otázkami, které se vyskytují v posledních letech v kontextu sociální reformy v České republice. V disertační práci rozhodně nechci přinášet procedurální návody a postupy, jak se máme к dospělým lidem s mentálním postižením "chovat", nebo jak má ta či ona služba pro dospělé lidi s mentálním postižením vypadat. Opírám se o odborné publikace, pojednání a úvahy autorů, kteří se problematice kvality života lidí s mentálním postižením v České republice a zahraničí věnují, o znalosti a zkušenosti řady poskytovatelů sociálních služeb. Vše je doplněno vlastním výzkumem, mými osobními zkušenostmi a vlastními závěry z různých úhlů pohledu - ředitele ústavu pro dospělé lidi s mentálním postižením, hodnotitele kvality sociálních služeb, pedagoga a krajského metodika rozvoje sociálních služeb. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj veřejných institucí péče o staré lidi v českých zemích s důrazem na období od roku 1918
Křenek, Jan ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historií vývoje veřejných institucí péče o staré lidi v českých zemích. Konkrétně se jedná o instituce, které zde na našem území existovaly dříve v minulosti a které se snažily zastávat roli dnešních domovů pro seniory. Tato bakalářská práce má za cíl věnovat se historickému vývoji domovů pro seniory na českém území. Abych mohl toto téma zkoumat, zaměřím se nejen na různost péče, ubytování, stravy, forem zábavy a jiných faktorů, které byly vypozorovány u institucích pro staré lidi v době minulé, ale také na veřejně politická hlediska jako jsou zákony, vyhlášky či jiná legislativa vztahující se k těmto institucím. Pomocí studia literatury, legislativy a analýzy relevantních zdrojů vztahujících se k jednotlivým institucím, byla sesbírána data ohledně vývoje veřejných institucí pečujících o staré lidi. Práce dále ukazuje vývoj sociálního státu na českém území a zobrazuje trendy, které se objevovaly ve vývoji těchto institucí, a zachycuje jednotlivé instituce v tom, jaké opravdu byly. Klíčová slova Domovy pro seniory, domovy důchodců, špitály, chudobince, ústavy sociální péče, historický vývoj.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zvládání problémového chování u lidí s mentální retardací a/ nebo s autismem nejen v ústavech sociální péče
Jůn, Hynek ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Stejskal, Bohumil (oponent) ; Pipekova, Jarmila (oponent)
K naší d i s e r t a č n í práci jsme si vybrali téma zvládání a g r e s i v n í h o a a u t o a g r e s i v n í h o chování u lidí s m e n t á l n í r e t a r d a cí a / n e b o s a u t i s m e m v ú s t a v e c h s o c i á l n í péče. V y c h á z í m e z naší n ě k o l i k a l e t é t e r a p e u t i c k é z k u š e n o s t i s a g r e s i v n í m i lidmi s a u t i s m em v A s o c i a c i p o m á h a j í c í lidem s a u t i s m e m - APLA Praha a naší s p o l u p r á c e s d e s í t k y ú s t a v y s o c i á l n í péče v c e l é ČR. V p o s l e d n í c h pěti l e t e c h došlo v Č e s k é R e p u b l i c e k v ý r a z n é mu p o s u n u ve s l u ž b á c h pro lidi s m e n t á l n í r e t a r d a c í a s p r o b l é m o v ým c h o v á n ím v ú s t a v e c h s o c i á l n í péče. V t o m t o období d o c h á z e l o a s t á l e ještě dochází k p l y n u l é m u přechodu od " r e s t r i k t i v n í ho n á h l e d u " na p r o b l é m o v é chování u ž i v a t e l e služeb k " n á h l e du p o d p ů r n é m u " . Z r u š i l a se k l e č o v á lůžka, počet s í ť o v ý c h se stále s n i ž u j e . Ve s p o u s t ě ÚSP se n a v y š u j e počet p e r s o n á l u . Naše práce m a p u j e t e n t o p ř e c h o d a s n a ž í se n a j í t o d p o v ě ď na s t ě ž e j n í otázku p e r s o n á l u v p ř í m é p é č...
|
|
|
Klíčové aspekty kvality života dospělých lidí s mentálním postižením v ústavech sociální péče
Miler, Jiří ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Stejskal, Bohumil (oponent) ; Šiška, Jan (oponent)
Mým cílem v disertační práci je přinést nové vědecké poznatky, které přímo nebo nepřímo souvisejí s otázkou kvality života dospělých lidí s mentálním postižením v ústavech sociální péče. Při naplňování tohoto cíle vycházím ze shrnutí a zkoumání vývoje dosavadních vědeckých poznatků v oblasti ústavní péče o lidi s mentálním postižením, především v souvislostech s otázkami, které se vyskytují v posledních letech v kontextu sociální reformy v České republice. V disertační práci rozhodně nechci přinášet procedurální návody a postupy, jak se máme к dospělým lidem s mentálním postižením "chovat", nebo jak má ta či ona služba pro dospělé lidi s mentálním postižením vypadat. Opírám se o odborné publikace, pojednání a úvahy autorů, kteří se problematice kvality života lidí s mentálním postižením v České republice a zahraničí věnují, o znalosti a zkušenosti řady poskytovatelů sociálních služeb. Vše je doplněno vlastním výzkumem, mými osobními zkušenostmi a vlastními závěry z různých úhlů pohledu - ředitele ústavu pro dospělé lidi s mentálním postižením, hodnotitele kvality sociálních služeb, pedagoga a krajského metodika rozvoje sociálních služeb. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komunikace sestry s klienty s mentálním postižením v ústavech sociální péče.
KOLÁŘOVÁ, Zdeňka
Teoretická východiska Komunikovat můžeme pomocí slov neboli verbálně, nebo pomocí řeči těla, neverbálně. Sesterská komunikace je velmi specifickým druhem komunikace. Pro správné plnění sesterské role, musí sestra splnit tři přístupy. Prvním přístupem je kolektivní orientace, dalším je univerzalismus a posledním přístupem je emocionální neutralita. Mentální retardace je zaostávání vývoje rozumových vlastností, dochází k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Toto onemocnění postihuje klienta ve všech složkách jeho osobnosti, duševní, tělesnou i sociální. Mentální handicap můžeme rozdělit z několika hledisek. Podle vývojového období ho dělíme na vrozené a získané onemocnění. Mentální retardaci dále můžeme rozdělit na atroficko-degenerativní, ischemicko-vaskulární a symptomatickou mentální retardaci. Podle druhu chování ji dělíme na typ eretický, typ torpidní-apatický a typ nevyhraněný. Mentální retardaci klasifikujeme do několika tříd podle výšky dosaženého IQ. Jedná se o lehkou mentální retardaci, středně těžkou, těžkou a hlubokou mentální retardaci. Kromě těchto rozlišujeme ještě jinou a nespecifikovanou mentální retardaci. Ústavy sociální péče mají za úkol pomoc a podporu klientům s mentálním handicapem v sociálním začleňování se. Cíle práce Cílem této bakalářské práce bylo zjistit specifika komunikace sestry s klienty s mentálním postižením v ústavech sociální péče. Metodika Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metoda. Údaje byly zjišťovány pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Před zrealizováním samotného výzkumného šetření bylo požádáno o povolení ředitelů jednotlivých ústavů, kteří s výzkumem souhlasili. Po jejich souhlasu bylo jednáno i s vrchními a staničními sestrami jednotlivých ústavů. I v tomto případě se dostalo kladné odpovědi. Ve spolupráci se sestrami bylo zrealizováno osm rozhovorů. Rozhovory byly poskytnuty sestrami, které pracují s klienty s mentálním handicapem. Rozhovory probíhaly zcela anonymně v uzavřených místnostech přímo v ústavech sociální péče. Zdravotní sestry odpovídaly na deset otázek. Jejich odpovědi byly zaznamenávány písemně i pomocí nahrávky na diktafon. Záznamy rozhovorů byly analyzovány a výsledky byly následně rozděleny do kategorií a podkategorií. Pro větší přehlednost byla vytvořena schémata v programu Xmind. Výzkumné šetření bylo provedeno v březnu 2014. Výsledky Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, jakým způsobem sestry vnímají svoji komunikaci s klientem. Většina odpovědí se shodovala v tom, že ji sestry vnímají jako nedostatečnou, ale vždy najdou cestu, jak se s klientem domluvit. Dále se výzkumné šetření zabývalo specifiky v komunikaci s klienty s mentálním handicapem. Neverbální komunikace bývá klienty s mentálním handicapem častěji upřednostňována. Závěr Výzkumné otázky stanovené v této práce byly zodpovězené a tím byl cíl splněn. Výsledky této práce mohou sloužit jako podpůrný materiál v hodinách psychologie a komunikace. Tato práce může sloužit dále jako pomocný materiál při školení sester v oblasti komunikace, které pracují v ústavech sociální péče.
|
|
|
Východiska systému sociální pomoci v ČR
Černohorská, Jana ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průša, Ladislav (oponent)
Základem mé diplomové práce je vysvětlit hlavní principy systému sociální pomoci v ČR a popsat změny, které bylo nutné provést už od počátku 90. let. Sociální pomoc je velice důležitou oblastí sociální politiky každé země, protože řeší situace nouze hmotné a sociální tj. neschopnost zabezpečovat základní životní potřeby. Celý systém však musí být nastaven tak, aby na straně jedné jeho fungování přineslo pomoc sociálně potřebným, zabezpečilo dostatek sociálních služeb a jejich rozvoj a na straně druhé odstranilo zneužívání sociálních dávek a dotací.
|
host ::
RSS.